Vzkaz profesorce-rýmovačka

Ty básně dle Vás překrásné,

zdály se, být rýmem.

V zahradě lží Vás ovšem,

opily silným vínem.

Projevení skrytých citů?

Pouze jedna velká fraška.

Které skočila jste snadno na špek,

právě tak, jak to chtěl Raška.

Podle vás básnické střevo v něm dřímá,

v tomto dojde k rozporu.

Střevo pouze tlusté, tenké, slepé má,

jak vyšlo z jednoho hovoru.

To jsou verše jedné z davu,

co čas od času rýmuje.

V poezii spíše plavu

a sonet pro mě těžký je.

Sloku z jiné básně Své,

nyní použiji podruhé.

Končí nám to představení,

kdy každý jinou roli hrál.

Z krále se stal zase šašek

a z šaška se stal zase král.

Provokace? Ani trochu.

Baví mě si s rýmy hrát.

Jestli Vás to pohoršilo,

omlouvám se nastokrát.