Nii-san, věříš na anděly?

Soukám se do svého černého obleku. Nevnímám nic kolem sebe. Myšlenky mi zabloudily do minulosti….

"Nii-san! Nii-san!" utíká s pláčem ke mně. "Copak se stalo?" soucitně se na ni podívám. "Junko-chan si se mnou nechce hrát." "A pročpak?" dřepnu si před ni. "Řekla jsem, že si budeme hrát na princeznu a prince," plakala dál, "a ona řekla, že si na tohle hrát nechce." "Aha," usměju se na ni a pohladím ji po havraních hlasech. "A proč si nemůžete hrát na to, co chce ona?" "Protože si chce hrát na obchod a to zase nechci já…"

Bylo jí teprve 5 a mě už 15. Moje malá nevlastní sestřička. Moji rodiče byli rozvedení a otec si našel novou ženu. Odmala jsem ji chránil. Byla tak křehká.

"Nii-san?" "Hai?" "Čím by si chtěl být?" "E?" "Čím by si chtěl být?" "No, asi doktorem." "To je pěkné. Budeš skvělý doktor. Určitě." "A čím chceš být ty?" zeptal jsem se jí s úsměvem. "Andělem." Usmála se na mě. "Proč zrovna andělem?" divil jsem se. "Protože chrání. A taky bych zase viděla rodiče…"

V jejích osmi měli autonehodu. Přežila ji jenom ona. Po té se jí ujala má matka. Nemohla by ji nechat samotnou a já taky ne.

"Nii-san?" "Hai?" "Věříš na anděly?" Nikdy bych si nepomyslel, že se mě v jejím věku 14 let zeptá na něco takového. "Proč se ptáš?" "Jen tak. Tak jo nebo ne?" "Andělé neexistují. To bys už mohla vědět. Z pohádek si snad vyrostla ne?" "A víš jistě, že neexistují?" Nechápal jsem její podivné chování v poslední době.

Stojím v hloučku lidí spolu se svou matkou na místním hřbitově. "…Nyní uctíme památku zesnulé Hodetoshi Sory, která náš svět opustila ve věku pouhých 14 let…" Mnoho lidí mě a matce popřálo upřímnou soustrast. Později už jsem na hřbitov zůstal jen já. Začalo pršet. Obrátil jsem svou tvář vstříc těm kapkám. Částečně i proto, abych zamaskoval slzy. Najednou uslyším šepot jakoby z dálky: "Nii-san…" rozhlédnu se kolem. U brány hřbitova zahlédnu dívku s havraními vlasy v černých šatech. Nevidím jí do tváře. Najednou se ale rozplyne. Nemůžu uvěřit, svým očím. Ne určitě se mi to jenom zdálo. "Nii-san...,"ozve se znovu ten hlas, "věříš na anděly?"